Forever happy? *1.díl*

24. února 2013 v 14:08 | Wicky |  Forever happy?
Zdravím ;)
Tak jsem se rozhodla začít s novým komixem. Bude ze starší doby, kdy to nikdo neměl lehké. Doufám, že se vám zalíbí ^^



,,Sofie? Už si konečně hotova?" buší mi nedočkavě na dveře komnaty má matka.
Mám se totiž sejít s mým nadcházejím mužem princem Edwardem II. . V životě jsem ho nespatřila a za tři dny se s ním mám vdávat. Všechno je teď špatně, co byl zavražděn můj otec a ujal se mě sir Roden. Moje matka se bojí, že budeme v dluzích a tak mě chce co nejrychleji provdát za jeho syna.
,,Sofie!"
,,Ano! Už to bude!" odpovídám spěšně a má nejlepší kamarádka, služka Rosaline mi podává poslední doplněk - náhrdelník na krk.
,,Ten bude značit vaši spanilost princezno," vysvětlí mi nahlas Rosalin, aby to matka slyšela a u toho se trochu zakření. Musím se zasmát.
Byli jsme spolu od malička vždy nejlepší kamarádky, ale potajinu, protože se nesmíme podle zákonů spolu přátelit. Zvedla jsem se ze židle a šla vstříct své matce za dvěřmi.
,,No konečně Sofie! Nesmíš mít zpoždění na prvním setkání s Edwardem II.!" vysvětluje mi horlivě matka a táhne mě za ruku přes zámek do zahrady.
,,Naše budoucnost teď závisí na tomto okamžiku, tak se snaž Sofie."
,,Ano matko,"
,,Výborně," uklidní se a za chvíli jsme u dveří do zahrady. ,,Ukaž se mi. Skvělé. Ať příští minuty rozhodnou pro náš prospěch." pronesla důležitě a dala mi polibek na čelo. ,,Počkej ještě," zastavila mě a dala mi na rty rudou růž. , Bože.'
,,Ehm..omluvte mě. Čekal jste na mne?" vysoukám ze sebe, když dorazím na místo naší schůzky a ledabyle si prohlídnu Edwarda. Naše oči se střetnou.
,,Ne. Vše pořádku. Mohu vás poprosit, posaďte se." usměje se a nabídne mi paží místo vedle něj. ,,Jistě," odpovím a s co největší etiketou se usadím na lavici.
,,Jsem-li tak smělý, vypadáte opravdu kouzelně." řekne mi po chvíli rozhovoru Edward. Začala jsem být nervózní a potili se mi konce rukaviček. Řekla jsem, že musím jít ještě zařídit věci na naši svatbu a zvedla jsem se. ,,Když jsme u toho," odpověděl mi na to, doběhl přede mě, POKLEKL a uklonil se.
,,Princezno Sofie, chtěl bych vás požádat o vaši nejspanilejší ruku, bude mi potěšení se stát vaším manželem."
Nevěděla jsem co mám odpovědět. Vlastně věděla, měla jsem to naučené díky mé matce. ,,Promiňte mi princi, opravdu už musím odejít. Omluvte mne." odpověděla jsem nesměle a odešla jsem rychlím krokem do hradu.
Už mě nedoběhl.

,,Sofi? Dneska prý budeš s princátkem večeřet sama," poví mi Rosaline, když jsme společně vážeme květiny na svatbu.
,,Tak to nevím jestli budu mít hlad!" řeknu posměšně a obě se zasmějeme. ,,Opravdu je tak hrozný?" zeptá se mě Rosalin, zamyslím se. ,,Možná ani ne, ale i kdyby."
,,Já vím."
Když jsem odcházela na večeři všichni i Rosalin už připravovali věci na zítřejší maškarní bál a zámek byl celý vyzdobený a čistý.
Seděli jsme naproti sobě, ztěží jsme se slyšeli, ale i přesto se Edward snažil o kontakt. I když už možná tušil, že já s ním ne. I když...
,,Už jako malý jsem začal jezdit na koni a učil se střelbě," povídal mi Edward. ,,Můj otec mě učil všemu co šlo. Dokážu se skvěle i ubránit." dořekl, urval ze stolu zabodnutý nůž a vrátil ho zpět na místo.
,,A zapoměl jsem podotknout, naše první loď, kterou jsem zařizoval s otcem vypluje zítra v noci do Ameriky." chlubil se dál. Nevěděla jsem, co říct. Můj život nikdy nebyl tak pestrý jak jeho, nebo se jemu ani zdaleka nepodobal. Mlčela jsem, jen poslouchala a dívala se do neurčita. Střídavě na něj a střídavě do okna. A pak mě to přestalo bavit.
Snažila jsem se naši budoucnost zachovat podle představ matky, ale něco ve mně to nechtělo. Po prvním chodu už mlčel. Večeře skončila a já jsem se rozhodla se jít projít.
Myslela jsem si, že mi to pročistí hlavu od všeho, co se dnes událo a co mě vlastně za pár dní čeká, už to nikdy nebude takové jako dřív. Nikdy. Budu královna a budu rodit děti nebo něco podobného. Tak rychle to vše přislo. V jezeře plavali dvě labutě. Představila jsem si v nich nás dva. A nevím jestli se mi ten pohled líbil nebo ne. Raději jsem si šla sednout do komnaty a doufala, že až půjdu do postele, tak se mi o něm nebude zdát.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Evyka Evyka | Web | 24. února 2013 v 18:19 | Reagovat

Wicky NÁDHERA ;-) Krásne fotky aj príbeh a teším sa na ďalšie pokračovanie ;-)

2 Wicky Wicky | E-mail | Web | 25. února 2013 v 10:49 | Reagovat

[1]: Děkuji Ti moc!:)

3 Lucy Lucy | E-mail | Web | 26. února 2013 v 12:22 | Reagovat

To je úžasné! O_O Máš dokonalý fotky a čtivý pravdivý děj :) Snad bude brzy další díl :) Máš hrozně hezký blog :) Můžu si tě dát do oblíbených?

4 Wicky Wicky | E-mail | Web | 26. února 2013 v 12:29 | Reagovat

[3]:Děkuji Ti za pochvaly!:') Ano ;) a Ty se mi prosím napiš do Zápisu Affs, abych Ti mohla vytvořit diplom;)

5 Luci Luci | E-mail | Web | 27. února 2013 v 10:18 | Reagovat

dobře se to rozvíjí :) ta doba byla opravdu... krutá.... :(

6 Katee Katee | Web | 27. února 2013 v 14:32 | Reagovat

Je to nádhera, těším se na další díl :) Máš neobvyklý komiks (tím myslím to 16.-17. století), i když tam jsou nějaké pravopisné chyby :) Ale dějově pěkný ;)

7 Suzannu Suzannu | 24. června 2013 v 15:02 | Reagovat

Mohla bych se zeptat, kde si sehnala downloady z téhle doby? :3

8 MRS.Cloe MRS.Cloe | Web | 27. července 2013 v 15:36 | Reagovat

Páni, tak to je dokonalé! Máš překrásné kulisy a fotky, vše vypadá reálně! Nádhera!

9 nejsso nejsso | E-mail | Web | 7. června 2016 v 15:45 | Reagovat

to je krása a dočkáme se pokračování?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama